Honda Jazz: Překvapivě prostorný a svižný

Automobilka Honda se ve svých modelech zaměřuje na hybridní pohonnou jednotku. Ta je již za dlouhou dobu vypiplaná a ukazuje své hodnoty a kvality. V našem dnešním testu se zaměříme na vůz Honda Jazz. Ten s námi už pár let je, aktuální generace začala zkraje roku 2023. A jaká je, jak se s ní jezdí a jak je to v interiéru si povíme na následujících stránkách.

Překvapivě prostorný, ač se to nezdá

Ač to nemusí být na první pohled úplně patrné, tak po usednutí do interiéru Honda Jazz pocítíte obrovský prostor a volnost. I přes mých bezmála 190 cm, mám nad hlavou hromadu místa, okolo sebe místo mám také. Co se týče materiálu, převažuje v interiéru tvrdý plást, a to jak na přístrojové desce, tak ve dveřích, s tím, že pouze v místech, kde si řidič nebo spolujezdec opírá ruku o dveře je koženka. Stejně tak se měkčená koženka nachází na víku horního kastlíku na přístrojové desce. Spodní kastlík a a světlý plast, který se táhne okolo displeje infotainmentu, už je potom tvrdý.

Vzadu na dveřích jsou pak opět tvrdé plasty, zde už měkčení chybí. A i když se na většině míst nachází tvrdé plasty, rozhodně nemůžeme říct, že by něco bylo odfláknuté nebo nekvalitní a rozhodně to nepůsobí špatným dojmem, právě naopak.

Sedačky jsou pohodlné, možná trochu tvrdší, ale stále na dlouhých cestách nebudete nikde otlačení. Boční vedení je poměrně výrazné, takže i při rychlejším projetí zatáček bezpečně řidiče i spolujezdce podrží. Jakmile jsem si sednul sám za sebe, to znamená přední sedadlo jsem si nastavil přesně tak, jak s ním řídím, tak i za této situace mám na zadních sedadlech poměrně dost místa na kolena. Ještě pár centimetrů zbývá a nad hlavou mám minimálně 5 cm prostoru.

Kožený volant se příjemně drží. Prosvětlení celého interiéru pak umocňují skla okolo A sloupku nebo respektive na bocích přístrojové desky, které jsou obvyklé spíše ve vozech typu MPV.

Více míst než byste čekali

Honda Jazz je z pohledu úložních prostorů velmi praktickým vozem. Pokud se podíváme na hodnotu zavazadlového prostoru, ta je přibližně na 304 litrech v základním provedení. To není úplně mnoho, ale na dovolenou s poskládat dá. S tím, že po složení sedadel v druhé řadě získáme 1 205 litrů. Menší nevýhodou jsou háčky v zavazadlovém prostoru, jsou sice na obou stranách, ale jsou poměrně malé. Takže pokud tam chcete pověsit například papírovou tašku, uši mohou jednoduše vypadávat.

Když se podíváme na úložné prostory vpředu lze umístit nápoje jak do dveří, tak do rohu samotné přístrojové desky a nebo do středového tunelu. Je potřeba si ale uvědomit, že pokud si pro klasické nápoje v plastové lahvi vyberete držáky v přístrojové desce, tak hlavní nevýhodou tohoto systému je, že vám na to fouká klimatizace. V létě to může být příjemné, klimatizace nápoj ochladí, nicméně v zimě vám ho ohřeje.

Co se týče umístění větších lahví, do dveří se vám bez problémů vejde 0,5 litrů PET lahev. Stejně tak do zmíněného držáku v přístrojové desce a ve středovém tunelu taktéž. Co se týče větších lahví, tam už je trochu problém. S trochou umu se vám velká 1,5 litrová lahev vejde do středového tunelu.

Nesmíme zapomenout vpředu na již zmíněný horní kastlík před spolujezdcem, který není úplně obvyklý. Menší kastlík se nachází potom klasicky, stejně jako u všech aut ve spodní části přístrojové desky před spolujezdcem. Ve středovém tunelu pak lze ještě najít pod područkou další prostor, kam se nějaké drobnosti vejdou. Za voličem jízdního režimu ještě najdeme odkládací prostor na mobilní telefon. Přičemž výrobce zvolil tvrdý plast, tudíž mobilní telefon má tendenci při rychlejším projetí zatáček cestovat.

Zajímavá je také skrytá menší kapsička v horní části zad předních sedaček, do které se dá umístit například telefon a lze pak koukat na filmy. Cestující vzadu mají také možnost využít držáku na otvírání dveří, tam si mohou odložit nějaké drobnosti. Pak se samozřejmě na zádech předních sedaček nachází kapsy, do kterých lze umístit nějaké drobnosti. Více možností bohužel cestující vzadu nemají.

Infotainment a nabíjení

Honda Jazz využívá dvou displejů. Ten první před řidičem je určen pro získávání informací o jízdě. Ukazuje základní poznatky o vozidle, přičemž chvilku trvá se v něm zorientovat. Ukazuje poměrně hodně údajů, takže zpočátku, než si na rozložení zvyknete, chvilku trvá, než najdete potřebné informace.

Co se týče displeje infotainmentu, tak ten má v našem případě uhlopříčku 9 palců. V základní výbavě je k dispozici menší zobrazovač s úhlopříčkou 5“ Najdeme na něm dohromady čtyři tlačítka a ovládací kolečko. Je výborné, že Honda zůstává u varianty s ovládacím kolečkem minimálně pro nastavení hlasitosti a na základní ovládání, jinak samozřejmě obrazovka je dotyková.

Pro nabíjení mobilních telefonů slouží dva USB-A porty a 12V zásuvka ukrytá pod víčkem. Pokud budeme chtít spojit vozidlo se systémem Android Auto, slouží k tomu pouze jeden z těch dvou USB konektorů. Druhý je pouze pro nabíjení. Cestující vzadu mají možnost využívat dvou modernějších USB-C konektorů, které jsou ukryté pod záklopkami. Ty jsou gumové, ale dají se bez problému zamáčknout a mohly by něco vydržet.

Během celého testu jsme měli problémy s propojením mobilního telefonu se systémem Android Auto. Neustále se nám zasekával, zamrzal, tudíž jsme následně využívali primárně propojení mobilního telefonu s autem skrze Bluetooth. Spojení se ukázalo jako fungující, žádné záseky nebo výpadky s tímto druhem spojení nebyly. Problém samozřejmě může být způsoben neaktuálním softwarem, případně nekompatibilitou s konkrétní značkou mobilního telefonu.

Ovládání klimatizace probíhá pomocí ovládacího kolečka. Klimatizace je jednozónová automatická, není duální a opět k jednotlivému nastavení slouží tlačítka fyzická nikoliv na displeji. Hudební projev reproduktorů je dobrý, nemůžeme říct, že by hudební reprodukce vynikala nějakými extrémně silnými basovými složkami.

Stejně jako v případě mnoha jiných modelů, i v případě Jazzu sledování dopravních značek nefungovalo stoprocentně přesně. Pokud zobrazí nebo sejme chybnou značku, bude vám pak varování pípat, dokud se rychlost nezmění nebo vy nezpomalíte. Systém se dá samozřejmě vypnout v nastavení, ale musíte to udělat ještě ve chvíli, kdy máte zařazenou parkovačku, jinak vás infotainment do nabídky nepustí. Pípání naštěstí není nijak hlasité, a tudíž nijak nevadilo.

Skvělá hybridní jednotka

Honda Jazz nabízí pod kapotou pouze jedinou pohonnou jednotku, což není ale vůbec na škodu. V nabídce je hybridní jednotka kombinující spalovací agregát o objemu 1 498 ccm pracující v Atkinsonově cyklu s elektromotorem. Benzínový motor poskytuje 72 kW (97 koní) s maximálním točivým momentem 131 Nm. Elektromotor zvládne výkon 80 kW (109 koní) a točivý moment 253 Nm. V kombinaci obou pohonů disponuje Honda Jazz výkonem 90 kW (122 koní).

Když se podíváme na další údaje, pak zjistíme, že Jazz zvládne upalovat maximálně 175 km/h. Rychlost 100 km/h překoná za 9,4 vteřin, verzi Advance a Advance Sport to trvá o dvě desetinky více. Při nízké zátěži si motor řekne o 3,5 litrů benzínu, a naopak v dálniční rychlosti je papírová spotřeba 5,8 litrů. V kombinaci je průměrná spotřeba 4,5 litrů. Zmíněná verze Advance Sport má hodnoty lehoučce vyšší. Dojezd se bude lišit v závislosti na stylu jízdy, ale do nádrže se vejde 40 litrů paliva.

Kultivovaná, ale občas hlasitá jízda

Ihned po uvolnění brzdového pedálu se Honda Jazz pohne díky elektromotoru, který umožňuje rychlejší rozjezd. Následně záleží na potřebě výkonu a sešlápnutém pedálu, buď se připojí spalovací agregát, anebo vůz využívá pouze elektromotor. Co se týče pružnosti, ta je právě také díky elektromotoru výrazná. Po sešlápnutí plynového pedálu až na podlahu, elektromotor mohutně zabere vůz zrychlí a v případě potřeby řídící jednotka připojí i spalovací agregát. Výkon je naprosto dostatečný pro jak jízdu ve městě, pro zrychlení a jízdu v kolonách, tak samozřejmě pro jízdu na vedlejších komunikacích mimo obec a zároveň i na dálnicích.

Takže pokud potřebujete na dálnici zrychlit, stačí sešlápnout pořádně plynový pedál a Jazz zrychlí. Při běžném používání spalovací agregát prakticky vůbec neslyšíte. Buď jede vůz primárně pouze za pomoci elektromotoru s využitím elektrické energie nebo se může připojit spalovací jednotka. Při využití elektrické energie dojezd dosahuje přibližně 3-4 km. Následně pokud už dojezd na elektřinu nestačí, se připojí spalovací jednotka. Samotný spalovací agregát slouží jak pro pohon, tak pro dobíjení baterie.

Jak bylo řečeno, při běžném používání spalovací jednotku prakticky vůbec neslyšíte. Pokud ale sešlápnete plynový pedál až na podlahu, motor se mohutně rozeřve. Zvuk je poměrně rušivý. Nicméně po většinu času motor vůbec nezaznamenáte. Reakci plynového pedálu nebo respektive reakci pohonné jednotky na plynový pedál lze měnit pomocí volby jízdního režimu. Na výběr máte Sport, Normal a Eco. Způsob jízdy a volbu pohonu určuje sama řídící jednotka podle potřeby. Řidič si může na displeji zobrazit způsob, jak momentálně vůz jede.

Buď může spalovací agregát pohybovat samotný vozem nebo zároveň dobíjí baterii. Další možností pohybu je kooperace obou pohonů, případně jízda čistě na elektrickou energii. Tu lze dobíjet také pomocí rekuperace brzdovým pedálem nebo nastavením pádly pod volantem. To, jestli vůz jede na elektriku nebo za pomocí spalovací jednotky, případně jestli je spalovací jednotka v činnosti, se řidič dozví pomocí ikonky na displeji před sebou. Připojování spalovací jednotky je prakticky neznatelné. Při spuštění agregátu, vůbec Jazz necukne.

Jak jsme již vzpomínali, sílu rekuperace energie lze korigovat pomocí pádel pod volantem. Jsou zde čtyři stupně. V rámci základního stupně prvního vůz lehce přibržďuje. Samozřejmě s přibývajícím stupněm se síla rekuperace zvyšuje. I na maximální úroveň se nejedná o žádné razantní brždění nebo zpomalování, tudíž nečekejte nějaké okamžité zastavení. Zároveň ale při předvídavé jízdě lze tímto způsobem ušetřit poměrně dost energie.

Menší nevýhodou může být situace, kdy jsou venku nízké teploty a vy chcete samozřejmě vyhřát interiér. Spalovací jednotka potom funguje velmi dlouho, než se sama dostane do optimální teploty. Řídící jednotka benzínový agregát častěji spouští.

Co se týče spotřeby, nejefektivnější je hybridní jednotka ve městech. Tam může využívat potenciál elektrické energie, respektive jízdy za pomocí elektrické energie na maximum. Průměrná spotřeba se ve městě a při nižších rychlostech může pohybovat okolo 3, maximálně 3,5 litrů na 100 km, záleží samozřejmě na způsobu jízdy. V kolonách se využívá primárně elektrická energie, tam stačí vždy jenom s autem popojet. Mimo obec spotřeba stoupá na asi 4,5 litrů. Na dálnici se prakticky elektrická energie nevyužívá. Tam buď spalovací jednotka dobíjí akumulátor, nebo při větším zrychlení využívá energii z baterky pro snížení spotřeby paliva. Zde se samotná spotřeba pohybuje okolo 6 litrů na 100 kilometrů.

Tuhost podvozku je nastavena optimálně pro projíždění zatáček. Tudíž lze zatáčku projet rychleji a zároveň se Honda Jazz nijak nenaklání. Při přejezdu nerovností vůz nijak nebouchá a nepociťujete, že byste po delší jízdě byli naklepaní. Jízda na vedlejších silnicích je radost, Jazz reaguje ochotně na zatočení volantu a ani při vjetí na nerovnosti v zatáčce jsme se nemuseli bát, že by nám ustřelila záď.

My jsme měli možnost otestovat Hondu Jazz během 520 kilometrů. Většinou jsme se pohybovali v obci a po okresních cestách, kde lze naplno využít potenciál hybridní jednotky. Samozřejmě jsme se s Hondou podívali i na dálnici, abychom zjistili, jak se bude chovat tam. Na konci jsme byli velmi mile překvapeni průměrnou spotřebou, která ukázala 4,4 l/100 km. Za žádnou cenu jsme se neloudali a jak jsme zmiňovali, teplota už začala pomalu klesat, takže spalovací jednotka se musela zahřívat trochu déle než v letních měsících.

Jak to vypadá celkově

Týden utekl jako voda a byli jsme opět překvapeni úsporností pohonné jednotky, zvlášť mimo dálnice. Pokud se pohonná jednotka dostane do vysokých otáček, je hodně uřvaná, ale to ve městech a na vedlejších komunikacích tak často nezažijete. Zavazadlový prostor také nepatří mezi největší, ale zabalit se na dovolenou půjde. A trochu nás překvapily závady se systémem Android Auto. Jinde jsme problém nezaznamenali. Nicméně jak jsme uváděli, může se jednat o nekompatibilitu s danou značkou mobilních telefonů.

Příjemně nás naopak překvapila konečná průměrná spotřeba, výborné jízdní vlastnosti a ostrý odpich pohonné jednotky. Kvalitní zpracování jsme již očekávali na základě zkušeností z minulosti. Zaujala nás i cena, neboť za poměrně slušné peníze získáte vybavený a kvalitně zpracovaný vůz.

Všechny výbavové stupně mají pod kapotou hybridní jednotku. Základní Elegance je v rámci akční ceny za 589 900 Kč a nabízí kožený volant, 15“ litá kola, textilní interiér, automatickou klimatizaci, adaptivní tempomat nebo parkovací senzory vpředu a vzadu. Vyšší Advance je k dispozici za akčních 619 900 Kč a v rámci toho získáte navíc detekci objektů v mrtvém úhlu, bezklíčkové startování a vstup do vozu, polokožený interiér, koženou hlavici řadicí páky, vyhřívaný volant, USB porty vzadu nebo 16“ litá kola. Verze Advance Sport, kterou jsme měli k dispozici, aktuálně stojí 659 900 Kč. Za tuto cenu dostanete navíc páčky pro rekuperaci energie pod volantem, střešní spoiler nebo například černé kryty zpětných zrcátek. V nabídce najdeme ještě variantu Crosstar Advance za akční cenu 659 900 Kč. V této ceně najdeme lepší audiosoustavu, jiné čalounění, černé kliky dveří nebo střešní ližiny.

Celkově musíme říct, že s vozem Honda Jazz jsme byli spokojeni a přes drobnosti je vidět, že kvalitě zpracování interiéru a hybridního systému si dala Honda záležet.

Text: Jiří Hájek

Foto: Jiří Hájek, Martina Burdychová